Jak dopadli naši hráči, víme přesně: to není odhad, to je sečtení. Tohle je něco jiného. Z toho, co nám hráčů kompasu řeklo o svých názorech, usuzujeme na výsledek celé Prahy: převážíme je na strukturu pražského elektorátu a tipneme si. Kompas přitom není průzkum, měří blízkost názorů, ne volební záměr. Odhad je zafixovaný před sečtením; po sečtení sem doplníme realitu a spočítáme, jak moc jsme se spletli.
Kompas neumí spolehlivě oddělit ANO od SPD a spol. (na mapě sedí skoro na stejném místě), proto je součet bloku poctivější číslo než jednotlivé podíly.
Každý sloupec je jiný způsob, jak z téže krabice odpovědí udělat číslo. Řádek B je náš tip, ostatní ukazují, jak moc záleží na metodě. Po sečtení přibude sloupec se skutečným výsledkem.
Červeně respondenti s vyplněnou demografií, modře náš odhad struktury pražských voličů (cíl vážení). Čím větší rozdíl, tím větší váhu skupina dostala.
U každého výroku dva řádky: horní je surový vzorek, dolní po převážení na Prahu. Modře souhlas, červeně nesouhlas. Kde se řádky rozcházejí, tam se mladí vysokoškoláci z Prahy 6 liší od zbytku města.
Dovolím si brutálně zjednodušující popis: vzali jsme hru a tvářili se, že je to průzkum. Všechno ostatní je snaha, aby to předstírání bylo co nejpoctivější.
Kompas spočítá vaši pozici na mapě ze dvaceti výroků a ukáže, který kandidující subjekt má nejblíž. Měří tedy názorovou blízkost, ne volební záměr. Člověk může mít nejblíž k Pirátům a volit ANO, protože mu jde o něco, co v kompasu není. A hlavně: kompas si zahrál ten, kdo na něj narazil. To je zcela jiný vzorek než pražský elektorát.
Z vyplnění jsme vyřadili ta pod 20 sekund (), ta se všemi odpověďmi stejnými () a lidi, kteří uvedli bydliště mimo Prahu (). Zůstalo . Demografii (věk, pohlaví, vzdělání, městskou část) vyplnilo z nich. Hlavní odhad stojí jen na nich.
Aplikace každému ukáže jeden nejbližší subjekt. Pro odhad je to příliš hrubé: kdo sedí přesně mezi STAN a Prahou sobě, není stoprocentní volič STAN. Každého respondenta proto rozdělíme mezi všech sedm subjektů podle vzdálenosti na mapě (váha klesá exponenciálně s vzdáleností). Parametr strmosti je nastavený tak, aby nejbližší subjekt dostal v průměru 55 % respondentova „hlasu“ a zbytek se rozdělil mezi další. Číslo 55 % je naše volba, ne přírodní zákon; varianta s tvrdým přiřazením je ve vrstvách jako Bh.
Vedlejší efekt, který stojí za zmínku: tvrdé přiřazení zvýhodňuje subjekty uprostřed mapy. STAN sedí blízko těžiště vzorku, a proto v surových datech „vyhrává“ s 38 %. Měkké afinity to zmírňují, úplně to nezmizí.
Respondenti s demografií se převáží iterativním rakingem tak, aby struktura vzorku odpovídala struktuře pražských voličů ve čtyřech znacích: věk (4 skupiny), pohlaví, vzdělání (3 stupně) a část Prahy (4 zóny). Cílové podíly vychází ze Sčítání 2021 a běžné statistiky ČSÚ pro Prahu (například 33,7 % vysokoškoláků mezi obyvateli 15+), korigované o odhad volební účasti podle věku a vzdělání (starší a vzdělanější volí častěji). Konkrétně:
Jsou to zaokrouhlené předpoklady, ne přesná čísla z volebních seznamů; nikdo nezná strukturu voličů, kteří přijdou, dřív než přijdou. Váhy ořezáváme na osminásobek průměru, aby jeden člověk nemohl hýbat výsledkem o celé procento.
Nejslabší místo celého odhadu: lidí nad 60 let máme ve vzorku , a mají nést % váhy. Jejich průměrná váha je . Efektivní velikost vzorku po vážení (Kishův odhad) je zhruba respondentů, ne 1 100. Intervaly jsou podle toho široké a stejně nejspíš užší, než by měly být.
Intervaly (90 %) jsou z bootstrapu: 600× převzorkujeme respondenty, znovu převážíme a spočítáme podíly. Zachycují jen náhodu výběru. Nezachycují to podstatné, totiž že vzorek je sebevybraný. Proto ukazujeme i rozptyl mezi variantami metody (vrstvy B, B2, B3, Bh): kde se varianty rozchází o pět bodů, tam věřte pěti bodům, ne intervalu.
Zastupitelstvo hlavního města má 65 křesel, Praha je jeden volební obvod, do dělení vstupují subjekty nad 5 % a dělí se d'Hondtovou metodou. Přepočet je čistě mechanický; v realitě ještě hrají roli preferenční hlasy na kandidátkách, ty neodhadujeme.
Zapsáno předem, aby se nedalo říkat „to jsme věděli“: (1) B bude blíž realitě než A, (2) kompas přecení STAN a SPD a spol., podcení ANO, (3) u Prahy sobě a Pirátů bude kompas sám nejpřesnější, protože jejich voliči ve vzorku jsou, (4) C bude přesnější než B, ale o míň, než by se čekalo, protože průzkumy se taky rozcházely o deset bodů.
Všechno je v repu prazskykompas, složka odhad/: skript odhad.py, zafixovaný výstup odhad.json a otisk zdrojového exportu (SHA-256 ). Kdo chce, přepočítá si to s jinými předpoklady.
Zdroje kotev: výsledky 2022 (ČSÚ, volby.cz), sněmovní volby 2025 v Praze (ČSÚ), průzkumy Median pro Praha In a Ipsos pro ODS (citováno v rešerši kompasu), Sčítání 2021 (ČSÚ).